Email Heslo

Crispbread, knäckebröd, křupavé suchary

Mám ráda křupavé chlebíčky a ráda bych si vytvořila nějaký oblíbený recept a nejlíp kváskový, tak teď na tom pracuju a tady si shromažďuju informace a zkušenosti. Čím blíž knackebrotu, tím líp.

Pokus č. 1

Napřed to zkusím podle receptu z Bitter Baker a uvidím, co to udělá. Ráda bych co nejvíc žitnou verzi, co nejmíň pšeničnou a se semínky.

  • Večer jsem vzala 100g žitného kvásku a dala rozkvasit 400g celozrnné žitné mouky a 400g vody. Dále jsem dala do mísy hrnek semínek (mám směs sezam, len, dýně, slunečnice, mák a chia semínka), hrnek lehce pomletých vloček (nebo jemné vločky), lžíci soli a lžíci kmínu. Zalila hrnkem vařící vody. Obojí nechávám do rána (asi 12 hodin).
  • Co bude zítra, to se teprve uvidí! Mezitím si odkapávám jogurt, takže zítra asi použiju do těchto sucharů i syrovátku. I když možná ne, v původním receptu žádná další voda není a už tak rozkvašuju víc kvásku.
  • Je zítra, takže: Kvásek pěkně nabublal, jak se očekávalo (teplá noc) a tak jsem ho smíchala se záparou, která docela zatuhla (jestli ta chia semínka vycucala hodně vody?), ale nakonec to bylo dobře, protože směs je dost mokrá a lepivá a kdyby byla zápara ještě tekutější, musela bych přidávat až moc mouky. Do směsi přišly ještě dvě lžíce sladového výtažku a postupně jsem do toho vpracovala 250 gramů žitné chlebové mouky. Jakmile to bylo dobře smícháno, tak jsem dál nehnětla, jak se na žitné těsto sluší. Těsto je veeeeeelmi lepivé a vypadá, že se s ním nebude dát nic dělat, ale s pomocí extra mouky to půjde dobře. Tři hodiny bude kynout, takže další posun v ději až za tři hodiny!
  • Mezitím jsme si zašli na tradiční sobotní trh a protože jsme ještě museli zahnat pálivost tamního výborného curry od Karuny, kynulo to zatím nejmíň čtyři hodiny, možná i víc. Takže máme plný hrnec těsta, co teď s ním? Mno, dáme se do práce...
  • Takže, nachystala jsem si plech a papír na pečení - jeden normální plech a jeden kulatý na pizzu s dírkama, schválně, co to udělá. Dobře jsem si posypala pracovní plochu žitnou chlebovou a kus těsta jsem na to plácla, vrch opět posypala. Od téhle doby se mi sypala mouka všude, všechno je od mouky, protože bez ní to nejde. Na první válení jsem použila mouku jen tak normálně a všecko se to přilepilo - ke stolu i k válečku. Takže sypat, sypat, sypat. Nesnažila jsem se to válet extra do tenka, protože to bych pak nepřenesla a stejně by se to jen přilepilo. Takže rozválet, po každém projetí válečku zkontrolovat, jestli se to nezačíná lepit, případně pod- a po- sypat víc a pak pizza kráječem nakrájet, přenést na papír na pečení. Pak jsem přemýšlela, co s povrchem? Skandinávci mají na ty svoje chlebíčky speciální válečky s ďubkama, což nemáme (a od té doby, co nám váleček zapadl za kuchyňskou linku, odkud nejde vyndat, nemáme ani váleček a válíme všecko flaškou, protože vlastně doma už jeden váleček máme, byť nedostupný, tak se mi nechce kupovat další). Vyzkoušela jsem čtyři způsoby úpravy povrchu - část jsem orazila plastovým zubatým nožem na zeleninu (ať se taky na něco použije, když už jsme ho dostali), část naďubala hroty vidličky, do části orazila vidličku na placato a část nechala jen tak na hladko, potřela vodou a posypala mákem.
  • Když jsem měla první plech nachystaný, rozehřála jsem troubu na 220 stupňů a mezitím dělala další plech (chtěla jsem mezitím nechat ještě ten první plech trošku dokynout, ale nevím, jestli to něco udělalo). Pak šlo to první do trouby a asi po 15 minutách to vypadalo, že to je hotovo. Akorát, všecko zasněženo moukou, která není zrovna úžasná na jezení, tak od toho prvního plechu jsem všechno potírala vodou, ďubky, neďubky. Později teda stříkala rozprašovačem, to bylo lepší. Mouka na spodu krekrů teda zůstala, ale když jsem jich pár otočila při pečení a postříkala, tak hůř vysychaly. Později jsem měla pocit, že to těm dalším nějak dlouho trvá, než jsou upečené a zjistila jsem, že jsem nějak pohnula kolečkem u trouby a peču na 190 stupňů. Šikovná. Ale na ty krekry to nějak vliv nemělo. Extra mouku jsem trochu odrbala zubním kartáčkem, co s ním drbu ošatky, tak aspoň na nich nejsou závěje.
  • A o asi šest plechů později je upečeno. Nakonec jsem probrala upečené chlebíčky a ty, co byly měkké, jsem ještě dala do chladnoucí trouby trochu doschnout.

Jaký je verdikt? Mno, chuť tam byla - žito je žito a ta chuť se neschová, ovšem konzistence docela pokulhávala - za á příliš té volné mouky, za bé jsou spíš tvrdé než křehké, takže kdo nemá dobrý zuby, má smůlu. Nevadí mi to moc, ukoušu to a aspoň toho nesním moc, ale ideální knäckebröd to fakt není. Povrch moc nehraje roli - všecky typy ťupek nakonec udělaly celkem stejný charakter při kousání - každopádně s ťupkama se to líp láme (a asi i kouše) než úplně bez ťupek.

Co příště zkusit jinak? Možná bych přidala i nějaké ty otruby (v těch kupovaných je něco otrubovitýho nebo hrubší mouka, než máme), to základní těsto by chtělo být asi míň hydratovaný, i když se to bude blbě smíchávat, ale pak by to stačilo třeba míň podsypávat. Pak je taky otázka, jestli by se to líp nepodsypávalo něčím jiným než chlebovou žitnou? Třeba těma otrubama? A nebo kdyby se místo chlebové žitné dalo i trochu celozrnné pšenice, bylo by to míň lepivý a líp soudržný?

Jo a je toho z téhle dávky poměrně hodně! Asi tak měsíc nemusíme péct :-)

Pro Vikingy dobrý!

Jak jsem pekla knäckebröd
Sladový výtažek, mmmm
Sladový výtažek, mmmm
Sladový výtažek, mmmm
Hnusně se to lepí
Hnusně se to lepí
Někde v tom vevnitř je schovaná ruka.
Hnusně se to lepí
Nakynuto
Nakynuto
Nakynuto
Půjde tohle rozválet?
Půjde tohle rozválet?
Půjde tohle rozválet?
Těžko, ale šlo...
Těžko, ale šlo...
Těžko, ale šlo...
Různé ďubky
Různé ďubky
Různé ďubky
Hotové destičky
Hotové destičky
Hotové destičky
Paklík deklíků
Paklík deklíků
Paklík deklíků
A tohle není úplně všecko, ještě jeden plech byl ...
A tohle není úplně všecko, ještě jeden plech byl ...
A tohle není úplně všecko, ještě jeden plech byl ...
A jak to vypadá, když se to jí?
A jak to vypadá, když se to jí?
A jak to vypadá, když se to jí?
comments powered by Disqus