Mléčný kefír

Tady popsaný způsob berte jako takový tip na to, jak se to dá udělat. Samozřejmě existuje spousta způsobů jak něco zabalit, ale když se tohle osvědčilo, proč to nenabídnout ostatním. Navíc je to poměrně nenáročné na materiál a nezabere to zbytečně moc místa.

Potřebujete si koupit obálku, která je uvnitř vypolstrovaná takovým tím bublinkovým igelitem - prodává se to na posílání cédéček a podobných křehkých zásilek a není to moc drahé (stejně to příjemci započtete do poštovného).

Za bé potřebujete koupit takové ty igelitové pytlíčky, co jsou zazipovatelné - ve všech větších papírnictvích je dostanete - neberte tu nejmenší velikost, protože potřebujete, abyste mohli část toho sáčku zarolovat a pořád ještě obsah zůstal plochý a nevydouval se. Pak potřebujete izolepu a pro jistotu ještě navrch mikrotenový sáček.

Do jednoho zipovacího pytlíčku vložíte MAXIMÁLNĚ jednu lžíci chrchlíků a zalejete malým množstvím mléka. Nejdůležitější je, aby obsah sáčku nebyl vystaven tlaku, protože jakmile začnou chrchíky zpracovávat mléko, bude se uvolňovat CO2 a bude stoupat tlak v sáčku. Kdyby byl příliš velký, mléko by mohlo protéct ven (moc dobře vím, o čem mluvím, stalo se mi to a musela jsem přebalovat tři nachystané zásilky). Mléka a chrchlíků by mělo být tak v poměru 2:1 - chrchlíky to chvíli o hladu vydrží, později se v laskavé péči příjemce zotaví.

Z pytlíku vytlačíme všechen vzduch, zazipujeme a v ideálním případě do poloviny těsně zarolujeme a zalepíme izolepou. Pokud se pytlík při tom příliš vzduje a přestane být plochý, dali jsme tam toho moc a může to po cestě vytéct nebo prasknout. Pytlík dáme do ještě jednoho stejného pytlíku, který zase zbavíme vzduchu, zazipujeme, zarolujeme a zalepíme izolepou. Pak to ještě zabalíme do mikrotenového sáčku, aby opravdu nic nemohlo utéct do obálky.

Vložíme do obálky a pošleme. Nejlíp doporučeně, aby kefír nezůstal někde viset nebo se nedostal do cizích rukou.

Vodní kefír

Vodní kefír bych výše popsaným způsobem posílat nedoporučovala - za á se ho obvykle posílá víc a za bé jsou tlaky způsobené uvolňováním CO2 u vodního kefíru větší a je třeba ho dávat do většího množství vody než v případě mléka u mléčného kefíru. Jak tedy na vodní kefír?

Úplně nejpraktičtější způsob posílání vodního kefíru je poslat trošku nasušeného kefíru v obálce. Stačí pak dát do obálky kefír nasypaný do nějakého pytlíčku a je to. Prakticky žádná váha, takže cena zásilky malá, nevadí, když se cestou někde zdrží, protože se nemusí po cestě ničím krmit a dorazí vždy v dobrém stavu. Nevýhoda ovšem je, že si ho potom příjemce musí "oživovat" a to nějakou dobu trvá, takže nemůže hned vyrábět kefír.

Jiný osvědčený způsob je posílání v malé pet-láhvi vložené do krabice. V tomto případě uděláte cukrový roztok, můžete do něj vložit i pár rozinek, umístíte roztok a krystalky kefíru do lahve, vytlačíte přebytečný vzduch (měli byste toho vytlačit hodně, aby se kefír mohl rozpínat - třeba i půl lahve, pěkně zmáčknout a zdeformovat). Láhev zabalte do nějakého sáčku (kdyby se po cestě příliš natlakovala a praskla) a vložte do krabice a odešlete.