(Kefir d’aqua, Tibi, Water Kefir, Sugary Kefir)

Koho zajímá, jaké všechny mikroorganismy jsou ve vodním kefíru obsaženy, může se kouknout třeba sem (je potřeba odjet kousek dolů na tabulku s mikroorganismy).

Jak často pít vodní kefír a v jakém množství?

Nejlepší je pít kefír denně. Neruší nijak proces trávení a přichází velmi rychle do krve. Při závažnějších a dlouhodobých chorobách se doporučuje pít kefír ve větším množství a to ráno, v poledne a večer vždy 1/2 litru.

Vodní kefír, který byl ponechán fermentovat 24 hodin, působí projímavě a měl by se při tvrdé stolici (zácpě) pít 2-4 týdny před spaním. Starší kefír trochu ucpává. Pokud je kefír fermentován 48 hodin, působí normalizačně.

Použití:

• Nervy: 1 litr denně
• Žaludeční potíže: 1 litr denně (potíže odezní po dvou týdnech)
• Astma, bronchiální katar: 1 litr denně, v těžkých případech 2 litry denně
• Sklerózy: 1 litr normálně denně, redukuje krevní tlak a tělesnou hmotnost
• Vyrážky, ekzémy: 1/2 litru denně, zevně kefírem potírat a nechat uschnout, za 1-2 týdny je i úporná vyrážka vyléčená
• Ledviny, močový měchýř: 1 litr denně
• Žlučník: 1 litr denně, po měsíci vyléčeno

Jak si můžu vodní kefír připravit (základní recept)?

Na dva litry vodního kefíru potřebuješ tyto suroviny:

• 6 polévkových lžic kefírových krystalků propláchnutých ve studené vodě
• 5 lžic cukru (nejlépe nerafinovaný hnědý, ještě lepší je třtinový, ale může se použít i obyčejný bílý – záleží na tom, jak moc svým krystalkům přeješ)
• 2 sušené fíky, meruňky, švestky nebo 20 kusů rozinek (ty se ale později špatně loví)
• 1/2 citronu (dobře umýt nebo oloupat kůru) – rozkrojit na několik kusů

Použij širokou sklenici se šroubovacím uzávěrem (velkou zavařovačku). Naplň ji surovinami a dolej 2 litry studené vody, dobře promíchej, zavři a druhý den ještě jednou promíchej. Pokud je uzávěr sklenice hermetický, pak ji plň jen do dvou třetin kvůli vznikajícímu CO2.

Po ukončení zrání (obvykle 2 dny, pokud nechceš projímavé nebo stavěcí účinky) vymačkej citron do kefíru, kefír sceď do lahví a před pitím dej vychladit do lednice.

Doporučuje se při přípravě nepoužívat kovové předměty (cedník, lžíce), ale není to nutné (tvým krystalkům se ale určitě zavděčíš). Nevystavuj krystalky vysokým teplotám a čisticím prostředků (vymýváš-li sklenice jarem, pořádně je vypláchni, než do nich dáš krystalky).

Kefírové krystalky pod tekoucí studenou vodou dobře proper (bez zbytečné brutality, protože jsou křehké) a znovu nalož.

Můžu s vodním kefírem dělat i něco jiného?

Samozřejmě můžeš s kefírem jakkoliv experimentovat – můžeš krystalky naložit do ovocných džusů, dát do roztoku místo citrónu pomeranč, jablko, jahody nebo kiwi (jakékoliv šťavnaté sladké ovoce – ne banán, ten by se rozmočil a těžko by se vyplachoval z krystalků, ale lze ho použít sušený), přidávat do roztoku bylinky, udělat kefír místo ve vodě v bylinném nebo ovocném čaji, a tak dále. Někteří lidi například mívají problémy s plynatostí a pak přidávají do kefíru trošku kmínu, anýzu nebo fenyklu. Chceš-li zesílit účinky nějaké byliny, pak ji můžeš naložit do kefíru.

Taky si můžeš vyrobit něco velmi podobné tomu, čemu se v anglosaských zemích říká cider. Je to vlastně zfermentovaná jablečná šťáva. Místo roztoku vody a cukru dej do nádoby kvalitní jablečný džus (samozřejmě stoprocentní) a vodu namíchanou půl napůl nebo jak ti to bude nejlíp chutnat. Pokud není džus dost sladký nebo chceš mít výsledek alkoholičtější, přidej trochu cukru. Zase to nechej dva dny kvasit, vychlaď v lednici a po pár dnech uležení v chladu budeš mít dobrý perlivý jablečný cider (uležení je právě kvůli té perlivosti).

Proč není vhodné používat na výrobu kefíru jen oslazenou vodu? Kefírové krystalky jsou společenství různých druhů bakterií a kvasinek a kromě energie z cukru potřebují i různé živiny a různé druhy cukrů jim pomáhají v růstu. Mohlo by se stát, že by v cukrové vodě sice pracovaly, vyráběly kefír, ale mohly by ztratit schopnost rozmnožování se. A když chceme, aby krystalky dělaly pro nás něco dobrého, chceme i my jim udělat dobře. No a samozřejmě můžete přidáváním ovoce ovlivnit chuť výsledného nápoje.

Taky se může při tvých pokusech stát, že krystalky začnou být slabě zahnědlé nebo se zmenšují. To je všecko v pořádku, záleží na typu cukru (hnědý třtinový cukr je tak tmavý, že krystalky prostě chytnou jeho barvu) a na různých dalších podmínkách. Například se mohlo stát, že ve sklenici, kde je pěstuješ, zůstala troška mycího prostředku nebo jim nevyhovuje to ovoce, co dostaly. Zkus jim změnit životní podmínky a třeba se zase zvětší. Koneckonců, pokud jsou sice malé, ale pracují dobře, není žádný problém.

Upozornění 1: Pokud budeš experimentovat, nepoužij všechny krystalky, co máš, protože se může stát, že je tvůj experiment poškodí a přestanou se rozmnožovat. Vždycky si nějaké odlož stranou. Taky se může stát, že se nepovede hned první dávka – proto buď trpělivý a zkoušej.

Upozornění 2: Nepoužívej sířené ovoce! Pokud není jiné, pořádně ho umej ve vodě. Síření může totiž zastavit růst krystalků i fermentaci (síření se například používá na zastavení fermentace vína). A pokud si nejsi jistý, že citrón nebo pomeranč mají chemicky neošetřenou kůru, raději je oloupej.

Pokud ti zpočátku nevyhovuje kefírová chuť, smíchej si kefír s ovocným džusem – například s ananasovým skoro nepoznáš, že nepiješ jen džus. Stačí jen troška džusu – tak v poměru 5:1 a je to moc dobré.

TIP: Zdá se ti, že je tvůj kefír málo perlivý? Nechej ho po zcezení několik hodin stát v uzavřené láhvi v pokojové teplotě. Proces vytváření CO2 bude pokračovat. Jen to nepřežeň, protože výsledná chuť by mohla být hodně kvasnicová (třeba když děláš kefír večer, klidně ho nechej do rána stát venku a pak až strč do lednice). Taky pokud máš hodně místa v lednici, můžeš nechat kefír v lednici delší dobu (určitě vydrží až měsíc, možná i déle) a bude perlivější. Ale pozor! Může se stát, že láhev po vytažení z lednice a nechání stát venku delší dobu vybuchne! Takže nenechávej láhve plné kefíru vytažené z lednice jen tak někde postávat (na tak dlouhou dobu, aby se kefír ohřál a začal dělat další a další bublinky). Na dně staršího nebo delší dobu venku nechaného kefíru se obvykle udělá kvasnicový zákal, ale klidně to vypij, i to je zdravé.

Totéž platí i pro případ, že se ti kefír zdá být příliš sladký – když ho necháš dostatečně dlouho o samotě, kefír si ten cukr sám „vyžere“.

Až jednou budeš mít vodního kefíru plné zuby, zkus třeba ten mléčný druh, protože z něj si budeš moct po domácku vyrábět zdravé sýry, dá se použít při výrobě kysaného zelí (a jiné zeleniny), na pečení chleba a jiné věci. Proč to nestřídat, že? :-)