(Tibetan Mushrooms, Yogurt Plant, Yogurt Mushroom, Yogurt Fungus, Snow Lotus)

Koho zajímá, jaké všechny mikroorganismy jsou v mléčném kefíru obsaženy, může se kouknout třeba sem.

Jak si můžu kefír připravit (základní recept)?

Na dva hrnky kefíru potřebuješ tyto suroviny:

• 1 - 2 polévkové lžíce kefírových chrchlíků
• 1/2 litru mlíka

Postup:

Použij sklenici (měla by být dost velká, aby zůstala část sklenice prázdná) s uzávěrem – ne kovovým, nemusí být těsný (čím těsnější, tím víc CO2 se ti v kefíru vytvoří), ale je dobré něčím nádobu pokrýt, aby do ní nepadaly nečistoty a nepřitahovalo to hmyz. Nalej do ní mléko, plkni tam chrchlíky a tak 12 až 24 hodin nechej fermentovat v pokojové teplotě. Čím teplejší počasí, tím rychlejší fermentace. Mléko neohřívej, klidně použij studené z lednice, kefír se nesmí vystavovat vysokým teplotám!

V průběhu zrání občas sklenicí zavrť, zatřepej, aby se ke kefírovým chrchlíkům dostalo nezpracované mléko – pokud necháš sklenici jen tak stát, může se ti výsledný nápoj rozdělit na syrovátku a zdrcnutý kefír, ale to nevadí, protože se to dá zpět rozmíchat.

Jak poznáš, že je kefír hotový? Když sklenicí zahýbáš tak, aby se obsah rozléval po stěnách, zůstane na stěně sklenice typický kefírový povlak, který když odtéká, vytváří taková jakoby říční korýtka. No a je to hustší než mlíko. Nebo uvidíš, jak je mlíko rozdělené na syrovátku a sraženiny. Nebo to můžeš ochutnat. Prostě to nechej dělat tak dlouho, jak dlouho chceš. Časem si určitě najdeš svůj ideální způsob, protože každý to máme rád trošku jinak.

OK, kefír je hotový – má správnou konzistenci i vůni – tak co teď? Vezmi svůj kefírový cedník a proceď obsah do nějaké jiné nádoby, ze které kefír buď hned zkonzumuj nebo ho strč do lednice, kde ti vydrží prakticky neomezeně dlouho. Nejlíp se ti kefír přecedí, když napřed nádobou zatřepeš, aby se obsah pěkně zhomogenizoval a chrchlíky nebyly „zazděné“ v mléčných sraženinách. Přeceděné kefírové chrchlíky dej zpět do vypláchnuté sklenice a dej jim čerstvé mléko. Můžeš s nimi dát zpět do sklenice i trošku hotového kefíru – urychluje to růst i fermentaci.

Doporučuje se při přípravě nepoužívat kovové předměty (cedník, lžíce). Nevystavuj kefír vysokým teplotám a čisticím prostředkům (vymýváš-li sklenice jarem, pořádně je vypláchni a nech je vychladnout, než do nich dáš kefíry).

Příprava kefíru II. – varianta studená lednice

Pokud máš raději hustší kefír a nevadí ti, že to bude trvat déle, můžeš kefír fermentovat v lednici. Pomalejší fermentace vytváří hustější kefír, což spoustě lidí více vyhovuje.

Znamená to dát do sklenice stejné množství kefíráků a mlíka jako při normálním způsobu, ale potom ji strčit do lednice. Trvá to asi tak týden, než kefír dozraje.

Taky je možná kombinace obou metod – začít asi tak 12 hodin při pokojové teplotě, potom dát kefír do lednice a dokončit ho v chladu. Nebo naopak, začít v lednici a skončit při pokojové teplotě. Kefír je natolik přizpůsobivý, že zvládne různé druhy nakládání. Navíc takovými pokusy můžeš najít variantu, která ti chuťově nejvíc vyhovuje.

Skladování kefíru, sekundární fermentace

Kefír skladujeme nejlépe ve skleněné nádobě s uzávěrem v lednici, kde vydrží i několik měsíců. Můžeš to dělat tak, že z nádoby vždy odleješ porci kefíru pro svoji spotřebu a později doplníš nově vyrobeným kefírem. Čím déle necháš kefír v lednici, tím kyselejší a zralejší bude.

Pro ty, kdo jsou alergičtí na mléko kvůli laktóze se doporučuje upravit kefír ještě dál sekundární fermentací Tento proces zredukuje obsah laktózy a je proto vhodný i pro ty, kdo kontrolují příjem cukrů a karbohydrátů. Metoda spočívá v tom, že slejeme čerstvý kefír (po 12 až 24 hodinách prvotní fermentace) do skleněné nebo plastové láhve ne do víc než 3/4 obsahu, uzavřeme těsným víčkem a necháme stát v pokojové teplotě. Čas od času lahví zatřeseme a uvolněním víčka vypustíme CO2 z láhve a zase zavřeme. Takto může kefír zůstat až týden v chladnějším klimatu a 2 až 3 dny v teplejších podmínkách. Opět můžeme z lahve ubírat kefír ke konzumování a nahrazovat čerstvým, ale po týdnu je třeba láhev vyprázdnit a vypláchnout.

Sekundární fermentací se také zvyšuje obsah vitamínů (hlavně kyselina listová) a kefír je potom kyselejší (což nám některým víc chutná).

Mám hotový kefír, co s ním všechno můžu dělat?

• Tak, kefír se ti udělal a teď bys ho rád konzumoval. Nejjednodušší je samozřejmě pít ho bez úprav. Nebo ještě lepší je vychladit si ho v lednici.
• Další možnost je vyrobit si to, čemu se u nás říkalo mléčný koktejl a dnes se tomu ve světě říká „smoothie“. To se udělá tak, že se rozmixuje kefír a nějaké dobré ovoce (banány, jahody, ..), přidat tam třeba trochu medu, kokosu, skořice, vanilky, vaječný žloutek (z čerstvého vejce), obilné klíčky, rozemletá lněná semínka, v létě pár kostek ledu – nejlepší je použít vlastní fantazii a smíchat si to, co máš rád, s kefírem a když to nebude dobré, zkusit něco jiného.
• Další možnost je taková snídaňová. Když si večer připravíš misku müsli (ze samých dobrých a zdravých ingrediencí), zaleješ ji kefírem a necháš ji do rána stát v pokojové teplotě (zakrytou talířkem kvůli hmyzu), budeš mít připravenou předem natrávenou dobrou snídani hned jak vstaneš. Nebo když chceš mít snídani křupavou, zalej si to kefírem až ráno, ale budeš se s tím celým muset trávit sám :-)
• Je i spousta dalších jídel, ve kterých můžeš kefír použít. Prakticky do všech vařených jídel, do kterých dáváš třeba smetanu nebo mlíko, můžeš dát kefír (samozřejmě to nebude takové hlaďoučké a slaďoučké jako ze smetany, ale chceš být zdravý, tak si nevař podle chuti, ale podle rozumu).
• Taky můžeš tyhle kefírové chrchlíky použít k výrobě vodního kefíru, ale když je k tomu použiješ, už je nebudeš moct vrátit zpět do mléka. Navíc postupně ztratí schopnost fermentovat a nebudou se rozmnožovat. Ale když máš hodně přebytečných chrchlíků, proč to nezkusit.

(Upozornění: Pokud budeš experimentovat, nepoužij všechny kefírky, co máš, protože se může stát, že je tvůj experiment poškodí a přestanou se rozmnožovat. Vždycky si nějaké odlož stranou do mlíka v lednici. Taky se může stát, že se nepovede hned první dávka – proto buď trpělivý a zkoušej.)

• No a když ti ani tohle nebude stačit, pak si můžeš udělat vlastní sýr! Nebudu se tady dlouze rozepisovat, jak se to dělá (dá se to najít na internetu), ale takový ten měkký jakoby tvaroh je velmi jednoduchý – po dokončené fermentaci (čím hustší kefír, tím líp) se kefír (bez chrchlíků) naleje do hustého kusu tkaniny (nejlíp nějaká čistá přežehlená lněná nebo konopná utěrka nebo něco na ten způsob), zavěsí se nad nádobu, do které se nechá jeden den odkapávat syrovátka. Výsledek se dá do mísy, promíchá, trochu posolí (záleží na tom, jaký sýr děláte) a buď se už takto dá použít nebo se dál zpracovává na třeba i tvrdý sýr.
• Syrovátka odkapaná z kefíru se dá použít na fermentování zeleniny (kvašené zelí), dlouhodobější uchování některých potravin (různé nálevy) a na výrobu kvásku k pečení chleba. Taky je velmi zdravá na pití a dá se s ní potírat různé vyrážky a kožní plísně a nebo zředit a zalívat kytky.
• A co mlsání pro děti? Proč jim neudělat kefírový nanuk? Rozmixuj kefír s ovocem, s kokosem, můžeš něčím přisladit (med) a pak naplň do vhodných nádobek s nanukovými tyčkami a nech zmrznout.

Až jednou budeš mít kefíru plné zuby, zkus třeba na chvíli ten druhý kefír, vodní – v horkém počasí se ho dají vypít litry a je krásně osvěžující a i když se z něj nedá vyrobit sýr, rozhodně je zdravý taky.