Už se na mě s žádostí o radu ohledně Irska obrátilo tolik lidí, že jsem si řekla "všecko, co vím, sepíšu a někam to vystavím, abych nemusela pořád někomu radit nebo dělat, že neslyším."

Ten, kdo cestuje jako turista, chce většinou informace typu (levné) ubytování, cestování po Irsku a jak moc je tu draho. Lidi, co si chtějí v Irsku něco vydělat, hledají navíc informace o možnostech zaměstnání.

No a to, co následuje, je můj pokus o zodpovězení těchto žádostí. Samozřejmě je vše subjektivní a spousta informací chybí. A proto tu je i diskuse, kam můžete připsat svoje tipy (nebo všetečné dotazy) vy.

• Cestování do Irska
• Cestování po Irsku
• Ubytování
• Ceny a nakupování
• Ekologie a zdravý životní styl
• Zaměstnání
• Studium angličtiny
• Zábava v Dublinu
• Zdroje informací

Cestování do Irska

Co se cestování do Irska týče, mám zkušenosti jen s leteckou dopravou. S tím asi nikdo nemá žádné velké problémy, protože se dá všechno kolem lítání najít na internetu. Mezi Prahou a Dublinem v současnosti lítají dvě společnosti – ČSA a Aer Lingus. Jenom jedna malá rada – levnější je létání v týdnu než o víkendech a doporučuju si letenky včas rezervovat.

Lukáš z Prahy napsal v diskusi tohle:

Nejlevnejsi cesta letecky do Dublinu je asi nasledujici:

Praha - London > EasyJet (www.easyjet.com)

Londyn - Dublin > Ryanair.com (www.ryanair.com)

Zaplatil jsem za vsechny letenky vcetne tax 4000,- Kc. Neni to ovsem nejlevnejsi, protoze jsem si to objednal pozde a nevyuzil jsem jejich nabidky v tydnu. Pokud chces opravdu usetrit, doporucuji hodne predem a vyuzit nabidek v tydnu, kdy se s EasyJet dostanes na 1200Kc + tax a RyanAir leta za par Euro (na nase 200,-) nebo nekdy i zadarmo + taxy... Takze se tam da dostat i za 2500 Kc... coz je parada... Nepocitaje poplatky za online platby, kdy si kazdej vezme kolem 200 Kc..

Cestování po Irsku

Z letiště se do centra Dublinu dostanete autobusem Air Link číslo 747 (za 5 €, berou i bankovky na rozdíl od ostatních městských autobusů, kde musíte mít buď připravené mince nebo předem koupenou nějakou jízdenku, kterých je k dostání spousta druhů). Jinak pokud si na letišti koupíte taky za 5 € v automatu jízdenku 1 Day Rambler, bude vám platit na autobus z letiště i na jiné případné cesty po Dublinu v tomtéž dni.

Po Dublinu jezdí dvouposchoďové autobusy, jejichž jízdní řády sice existují, ale protože jsou známy časy jen u první zastávky, nedá se podle nich příliš řídit. Pak ještě jezdí podél Dublinské zátoky městský vláček DART, který je spolehlivější.

Pár tipů na to, jak funguje doprava autobusy v Dublinu najdete zde.

Do dalších končin Irska se dá dostat vlakem (síť irských vlaků není tak hustá jako v ČR a na odlehlejší místa vlaky nejezdí, ale celkově je na vlaky spolehnutí a cestuje se pohodlně, protože skoro všechny vlaky mají stolečky a jídelní vozy), autobusy společnosti Bus Éireann (01-836 6111) a taky existuje spousta menších společností, které se orientují na určité oblasti – nejlepší je hledat na internetu.

Například:

John McGinley (Dublin 01-451 3804, Donegal 074-35201) - jezdí mezi Donegalem a Dublinem několikrát denně na trase Dublin –> Letterkenny. Jinak asi jezdí hlavně na severu Irska.
Lough Swilly (028-7126 2017, 074-22863) – operuje jen v oblasti Donegalu a na severu Irska.
Feda Ó Donaill (075-48114) – určitě jezdí mezi Galway a severem Irska, ale nevím nic přesnějšího.

Jsou různé další takové společnosti – já vím jen o těch, které jsme použili, ale určitě existují různé další, o kterých nevím.

Ubytování

Jak si najít v Dublinu byt, to nevím, v tom nikomu neporadím – asi normálně jako v ČR koukat na inzeráty nebo přes realitní kancelář nebo přes známé. Mimochodem, za vodu se v Irsku zatím nic neplatí, za elektřinu platíme ve dvou lidech asi tak 50 € měsíčně (včetně topení a ohřívání vody).

K nalezení ubytování jiného typu se zase hodí internet – když půjdete na tu správnou stránku, tak se vám dostane dlouhý seznam se spoustou možností – Irsko je přeplněné různými B&B, hostely a penzióny. Horší je to s kempy, protože na kempování v Irsku není počasí – já osobně o žádném kempu nevím, ale určitě existují (v průvodcích o nich je) a bude o nich něco na internetu.

Hostely organizace An Óige jsou rozesety po celém Irsku a vše potřebné o nich lze najít na adrese www.anoige.ie. Hostely mívají ubytování za rozumné ceny – něco mezi 10 až 20 € - v Dublinu samozřejmě o něco víc. Existují i další nezávislé hostely a lze je najít na internetu.

Ubytování typu B&B najdete na každém kroku – když cestujete po irském venkově, připadá vám, že každý druhý dům je B&B. Je spousta serverů s nabídkami – není problém něco sehnat, i když v sezóně budete muset obtelefonovat třeba deset míst, než najdete nějakou prázdnou postel. Ceny se pohybují mezi 25 až 35 € za noc. Ráno dostanete irskou snídani, ale když jste ubytovaní na několik nocí po sobě, začne vám ta mastnota lízt krkem a rádi půjdete do hostelu, kde si snídani uděláte v klidu sami. B&B často vypadají jako skládka serepetiček – samej přehoz, ozdoby na zdech, spousta nepříliš praktického nábytku, v jednom pokoji deset lamp a člověk se v těch přecpaných pokojích skoro bojí pohnout, aby něco zdánlivě starožitného nerozbil. A pokud vás zajímají americké babičky hledající svoje irské kořeny, pak je tohle ubytování pro vás, protože se s nimi určitě setkáte u snídaně.

Hotely jsou celkem nepopsatelné, protože jsou různého typu a různých cen – hledejte na internetu.

Dalším typem ubytování je self-catering, což znamená pronájem chaty nebo bytu obvykle na týden – jste tam sami a nakupujete si jídlo a staráte se o sebe a nikdo vám nepřekáží. My jsme to využili jednou a to jsme platili asi 400 € za týden. Jenže to byla chalupa pro čtyři lidi (a se spacáky i pro víc). Takže čím víc lidí, tím levněji to pak přijde. 100 € za týden na osobu není zas tak moc, že? Ceny bývají odstupňovány podle sezóny.

Ceny a nakupování

Počítejte s tím, že jedete-li sem jako turista s penězi vydělanými v ČR, asi vám rychle dojdou. Tady jsem vám vypsala malý seznam jako ukázku cen, se kterými je třeba počítat (samozřejmě počítejte s tím, tyto uvedené ceny podléhají vlivu času, místa, kvality a okolností).

Nejlevnější nakupování je v supermarketech Aldi a Lidl – rozdíl v cenách je opravdu velký. Nejdražší je asi Marks & Spencer, ale když hledáte lahůdky, hotová jídla do mikrovlnek a nebo něco míň obyčejného, pak to najdete právě tam. Aldi je sice levné, ale moc velký výběr nemá (ale má všechny základní potraviny, takže když někdo chce vyloženě hodně šetřit, je to možnost, jak žít levně). Obchody typu Spar a Centra jsou sice všude, ale jsou dělané jen na menší nákupy a jsou dražší - takový ten zlatý střed cenově i kvalitativně tvoří irský řetězec Dunnes Stores a Tesco.

Nově se tu teď také vyhrnula spousta polských obchodů, kde můžete nakoupit poměrně levně spoustu zboží středoevropského typu. Hlavně ovšem konzervy a zavařené věci. Nevím jak v jiných čtvrtích Dublinu a v jiných městech, ale v severní části centra je jich fakt plno (např. mezi Oukonelkou a Connolly Station).

Docela tu funguje systém různých sezónních slev, kdy se dá nakoupit o hodně levněji – zimní, letní, povánoční slevy, ... Kdo chce koupit nějaké levnější oblečení (je otázka, jak dlouho vydrží, ale nevypadá zas tak moc fórově), pak je na to dobrý obchoďák Penneys.

Ovoce a zeleninu úplně nejlevněji nakoupíte na trhu na Moore Street (ulice rovnoběžná s Oukonelkou, vedle ILAC centra). Většinu pracovních dnů tu můžete koupit i čerstvé ryby.

Ti, kdo spotřebují tuny kancelářského materiálu a výtvarných potřeb, nechť vezmou laskavě na vědomí, že nejlevnější zdroj těchto věcí v Dublinu je nejspíš prodejna Reads na Nassau Street (vedle Trinity College). Sami se pyšní tim, že mají vše levnější než knihkupectví Eason & son (tam vedou kancelářské a výtvarné potřeby taky). V tomtéž obchodě mají i suvenýry a knihy (taky levnější než leckde jinde, ale výběr nic moc). Kousek dál po téže ulici je další provozovna Reads, kde je zase levná kopírka (ČB i barevná).

Obchody většinou otevírají v devět hodin (ovšem menší obchody s potravinami typu Spar jsou otevřené mnohem dřív, některé mají otevřeno 24 hodin denně po celý týden) a zavírají v šest. Ve čtvrtek bývá otevírací doba prodloužena až do devíti hodin večer. Větší obchody mají otevřeno i v neděli, ovšem až od dvanácti hodin.

Ekologie a zdravý životní styl

Vy, kdo se snažíte o zdravý životní styl, můžete nakoupit zdravou stravu v obchodech řetězce Nourish nebo Nature's Way - v těchto obchodech najdete kromě stravy i tělu neškodící kosmetiku a různé potravinové doplňky. V prodejnách Nourish navíc můžete koupit ekologicky a zdravotně nezávadné čistící prostředky firmy Ecover (jar na nádobí, prací prášky, věci na podlahy, WC, okna a tak dál) (nově už prodávají Ecover a jemu podobné výrobky i v Dunnes Stores a v Tescu). Samozřejmě je všechno dražší než v "normálním" obchodě, ale to je bohužel zatím normální a vyplatí se to i tak. Osobně doporučuju ony čistící výrobky (nemají vůbec takový ten vlezlý chemický pach a neškodí kůži) a pak taky suchou směs na vegetariánské párky a hamburgery, co se jmenuje Sosmix a když si do toho přidáte třeba nakrájenou cibuli a nějaké dobré koření, výsledek je velmi k nezahození! Bohužel ovšem výběr takových těch sojových a jiných náhražek masa a vůbec různé zeleninové a luštěninové pomazánky, co je jich v ČR spousta, je tady velmi chudý. Je to tu bohaté zase na jiné věci :-)

Nějaké organické výrobky jsou ke koupi i ve většině větších obchodních řetězců - například Tesco mívá oddělení s organickou stravou (má dokonce i recyklovaný toaletní papír), Marks a Spencer taky, ale nenajdete nic zdravého a organického a chemie prostého například v Aldi nebo v Lidlu a jiných levných obchodech.

Pokud chcete ovoce a zeleninu bez chemie a třeba i nějaký ten zajímavější chleba, zajděte si v sobotu mezi 10 a 17 hodinou do Temple Baru (v Dublinu) na Food Market - místo, kde se trh koná, se jmenuje Meeting House Square a je to hned vedle kina IFI. Najdete tady spoustu druhů zeleniny (jedno z mála míst v Irsku, kde se dá koupit bulvový celer), houby, bylinky, ovoce, ale taky různé jiné pochutiny - sýry, chleby, čerstvě připravené a na místě sněditelné speciality z různých zemí, ryby, sladkosti a dokonce je tu i stánek s ústřicemi, které si taky sníte hned na místě.

Podobné organické trhy bývají i jinde (například bývá každý pátek farmářský trh na Leopardstownském koňském závodišti). Několik takových trhů se dá najít na stránkách Irish Farmers Markets.

Co se týká ekologie, pak tady máme tip na to, jak recyklovat. Pokud nemáte to štěstí a nemáte k dispozici kontejnér nebo popelnici na recyklovatelný odpad, pak jediný způsob, jak neházet všechno do jedné nerecyklované popelnice, je využívat takzvaná "Bring Banks". Což jsou místa, kde stojí vedle sebe několik kontejnerů na sklo a když máte štěstí, tak i na plechovky (od piva). Ti, kdo bydlí v Dublinu, mohou najít sobě nejbližší Bring Bank na stránkách DublinWaste.ie - jsem si jistá, že podobné stránky existují i pro jiná místa v Irsku. Bring Banks jsou dostupné v kteroukoli denní dobu. Papír a další odpady se musí bohužel nosit a vozit do "Recycling Centre", přičemž tahle zařízení bývají většinou docela z ruky a navíc mají většinou otevřeno jen v pracovní dny a to od deseti do čtyř, takže je to poměrně těžko dostupné (my to tam taháme v batohu na hřbetech, protože nemáme auto a není to zrovna příjemná cesta). Seznam těchto center zase najdete na stejných stránkách.

Jo a pokud chcete podpořit Fair Trade, pak si můžete chodit kupovat kafe, čokoládu a i jiné komodity třeba do obchodu Amnesty International, jehož dublinská pobočka je na Fleet Street v Temple Baru (mimochodem, hned za rohem je jedna z Bring Banks). Je to spojeno s kavárnou, takže se můžete i na místě nabažit nějakého fértrejdového jídla a pití. No a ke kafi si tam můžete koupit i nějakou pěknou knížku, která z vás udělá uvědomnělé občany planety Země.

Zaměstnání

Zaměstnání v Irsku je těžké sehnat. Asi nejlepší je sehnat si práci z ČR, protože v Irsku můžete taky čekat rok, než něco seženete (pokud vůbec). Zvlášť když chcete pracovat v nějakém konkrétním oboru a ne dělat cokoliv, co přijde pod ruku. A když nechcete pracovat načerno (což doufám většina lidí nechce).

Existují nějaké agentury na hledání práce, ale protože je málo volných pracovních míst, není nikde záruka, že se přes ně místo sežene. Ani brigády se jen tak neválí po zemi. Můj názor je, že když tu někdo chce sehnat práci, musí být hodně snaživý a umět dobře anglicky nebo mít hodně velké štěstí. Nebo to chce mít co nabídnout – umět něco navíc.

Taky je možnost sednout si na mostě na zem a žebrat. Ale co jsem kdy nahlídla do kelímků žebrajících, moc peněz jsem tam neviděla a ani jsem neviděla moc lidí něco dávat (výjimka možná bude stálý žebrák před naším kostelem, protože ten už má určitě vychovanou klientelu a vydělává tolik, že si mohl minulou zimu pořídit i novou bundu – a vzhledem k tomu, že jsem ho letos ještě neviděla, tak je možné, že si vydělal na zimní dovolenou na Kanárských ostrovech – ale on je místní a slušnej týpek, co se ho katlický babičky nebojí a chodí do toho kostela taky, takže je oblíbenej, čemuž nějakej cizinec z Česka nemůže konkurovat). Navíc žebráci tady mají nepěkný zvyk sezení na zemi v jakémkoli počasí, což určitě není zdravé pro jejich ledviny a klouby. A trh je jimi poměrně nasycen – o dobré místo k žebrání dneska hned tak nezakopnete, protože jsou už zabraná.

Možná se to všechno časem nějak změní (myslím obecně, nemluvím teď o žebrání). To, co tu píšu, je jen co vím sama ze své zkušenosti. Třeba má někdo zkušenosti úplně jiné. Navíc moje zkušenosti nejsou nijak bohaté – nejsem tady kvůli vydělávání peněz, ale z jiných důvodů, takže co vím, je spíš z doslechu a ze čtení článků jiných lidí. Vůbec jezdit z ČR do Irska jen kvůli vydělání si peněz je kravina :-) I když budete šetřit, utratíte tady hodně – šetřit se dá i doma.

Stránky agentur na internetu:

www.IrishJobs.ie – zde se můžete zaregistrovat a mailem vám budou zasílány nabídky práce.

www.jobs.ie - na těchto stránkách najdete odkazy i na jiné stránky.

Studium angličtiny

Já jsem se ke svojí práci dostala tak, že jsem byla umístěna v rámci praxe v anglicky mluvícím pracovním prostředí během mého studia angličtiny do jedné firmy a pak mi nabídli pro ně pracovat i dál. Takže to se dá brát jako jedna z možností, jak získat nějaké konexe a dostat se do toho správného prostředí. Ale to pak musíte dát napřed spoustu peněz za studium angličtiny. Na druhou stranu se to studium hodí, pokud vaše angličtina není dostatečně komunikativní.

Škol je samozřejmě spousta a dají se docela snadno vyhledat na internetu a porovnat kurzy, které nabízejí a ceny. Jinak školy většinou zajišťují i ubytování – nejčastěji v rodinách, aby mohli studenti víc mluvit anglicky. Akorát musíte počítat s tím, že budete ubytovaní někde na okraji Dublinu a budete každý den dojíždět do centra do školy (čímž se vám ztíží i dostupnost večerní zábavy).

Stránky pro školy angličtiny:

Learning English in Ireland - stránky, kde je celkem dlouhý seznam různých jazykových škol v Irsku.

Alpha College of English – to je škola, kde jsem byla já – ne, že bych ji nějak zvlášť doporučovala, ale špatná není a za mého studia tam byli vždycky nějací češi a celkově v ní studuje docela zajímavá směsice národností. Devítiměsíční kurz s pracovní praxí a přípravou na zkoušku stojí 4770 €, jeden standardní týden angličtiny je za 195 €. Navíc se platí nějaký administrativní poplatek a 38 € za knížky – ty jsou potřeba platit jen 1x – pokud v průběhu studia změníte úroveň a tím pádem knihy, pak vám je vymění.

Zábava v Dublinu

Co se zábavy týká, Dublin poskytuje spoustu možností. Tady píšu jen o těch, se kterými mám nějaké zkušenosti.

Tak za á jsou tu hospody, to ani nemusím psát. Je třeba si na něco dát v irských hospodách obzvláštní pozor? Je tu něco jinak než v Česku? Hlavně se to liší výběrem piv - vždy si můžete vybrat z celého pivního spektra - od černého stoutu (doporučuju dát si Beamish - je levnější než Guinness a chutná líp (aspoň některým)), přes červený ale až po světlý lager (to je to, co si objednáte, když chcete pivo českého typu). Takže nemůžete přijít do hospody a říct "Jedno pivo!", ale musíte říct něco jako "Pintu Guinnesse, prosím." nebo tak nějak. Když chcete malé pivo, pak chtějte "glass of ...". Ale kdo by pil pivo po sklenicích? No a poslední tekutina, která teče v hospodách z píp, je cider - to je alkoholický jablečný mošt a většinou mají značku Bullmers. Je to dobré v horkém počasí (což se s Irskem moc neslučuje). Moc nedoporučuju hospody v Temple Baru, protože ty jsou zaměřené hlavně na turisty, bývají přecpané a předražené.

Pak tu máme kina. Jednak jsou tu taková ta multikina s popcornem a pak je tu kino IFI (Irský Filmový Institut), které je v Temple Baru a je to něco jako český Filmový klub a dávají tam hodně evropských a obecně neholywoodských filmů. A mají tam dobrou restauraci. K tomu, abyste tam mohli chodit, musíte být členem nebo být kamarádem člena (každý člen si může brát několik kamarádů na každý film).

Nízkorozpočtovou zábavou můžou být některé galerie a muzea, která jsou zadarmo. Například krásné "muzeum" je Chester Beatty Library v Dublinském hradu (je to hlavně sbírka různých knih a orientálního umění s kavárnou s velmi chutnými jídly - to ale není zadarmo, doporučuju si do této knihovny zajít, moc pěkné), pak je tu National Museum of Ireland (jednak poblíž St. Stephen's Greenu a jeho druhá část je naproti Guinnessu na severní straně Liffey), National Gallery s obrazama a Natural History Museum s vycpaninama (obě na Merrion Square). Další obrazy a moderní umění je v Irish Museum of Modern Art v Kilmainhamu.

Pokud máte rádi něco víc hýbacího, můžete se s míčem vypravit do Phoenix Parku (zastavte se přitom i v Zoo, máte-li duši dítěte a celkem dost peněz na vstup), kde jsou obrovské plochy pokryté hřišti na irské sporty (hurling, gaelský fotbal) - zakopete nebo zahážete si na nich taky.

Další hýbací možnost je plavání - buď za teplého dne a v neoprenu v moři nebo v nějakém bazénu - když vám jde čistě o plavání, pak v centru Dublinu za DARTovou stanící Tara, je Markiewicz Centre, kde mají nejen 25metrový bazén (mimo špičku za 5 €), ale i posilovnu a nějaký ten aerobic (tady najdete informace o otvíracích dobách a poblíž najdete informace i o jiných podobných zařízeních v Dublinu). Když máte raději tobogány a různé vodní atrakce, můžete si zajet do National Aquatic Centre v Abbotstownu na západě Dublinu. Bohužel jsem nikde v Dublinu nenašla velký padesátimetrový bazén - všude mají jen menší bazény.

No a kdo rád chodí nebo jezdí na kole, ten může vyrazit do Wicklow Mountains. Pokud nemáte auto a chcete si zachodit jinde než ve městě, pak doporučuju svézt se do Marlay Parku, kde začíná Wicklow Way (to je jedna z mála značených turistických cest, která celá trvá několik dní chůze). Po ní se dostanete na Three Rock Mountain, ze které je krásný rozhled na Dublin. Pak taky můžete zajet autobusem do Stepaside, odkud se dostanete tamtéž (a pak můžete pokračovat dál do hor) nebo třeba si zajeďte na několik dní do Glendaloughu, kde se dají dělat různé výlety po okolních horách - akorát se musíte umět dobře orientovat podle mapy, protože kromě pár cest kolem údolí tam nejsou žádné značené. Co se výletů týká, můžete se inspirovat i tady, případně tam nechat tip pro ostatní.

A jestli vám tohle nestačí, tak je tu dycky nakupování a učení se irsky :-)

Zdroje informací

Na internetu je spousta stránek, kde lze najít informace o ubytování, dopravě, zaměstnání a dalších věcech. Vyhledat je můžete pomocí serveru www.google.ie.

Různé informace pro turisty najdete na stránkách www.goireland.ie a www.ireland.ie.

Dalším dobrým zdrojem informací jsou různé průvodce – my používáme Lonely Planet a fakt je to užitečné a v podstatě tam jsou všechny informace, které potřebujeme k výletování po Irsku – akorát ubytování si hledáme spíš na internetu, protože máme rádi větší výběr.

Existuje taky něco, co si říká Irská Česká a Slovenská Společnost, která má stránky www.ic-ss.org a možná by se přes ni taky daly získat nějaké informace, ale stránky samotné jsou už docela staré a omšelé.

Informace o různých službách a právech lidí žijících v Irsku (včetně různých rad ohledně zaměstnání, vzdělání, bydlení, ..) najdete na vládních stránkách www.oasis.gov.ie - Oasis (Online Access to Services, Information and Support).

No a každému se určitě může hodit adresa ambasády ČR v Dublinu: www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?zu=/zu/dublin.

Kdybyste narazili při čtení této stránky na nějakou vysloveně nepravdivou informaci nebo nefungující odkaz, tak mi o tom prosím napište na adresu nebo to napište do diskuze.